Deník Natálie Tothové

Otázky - Odpovědi

Milá Natálie, 

Miluji své děti, ale často se neudržím a vypěním, pak mě to mrzí. Říkám si, že budu příště reagovat moudřeji, ale když to přijde, opět bouchnu jako kamna a lítají saze. Mám dojem, že kdyby se děti chovaly ukazněněji, nemusela bych řvát jako ďas, ale stokrát opakuji, vysvětluji a nemohu říci, že by to zabíralo. Poslední kapka je pak moje máti, která mi vyčítá, že jsem špatná matka a nezvládám výchovu. Někdy si říkám, jaké by to bylo, kdybych nebyla počala děti a zůstala bez dětí, spokojená jako některé mé přítelkyně. Nemohu se ubránit dojmu, že jsem se narodila pro jiné věci, než pro to být matkou dvou spratků, i když je velmi miluji. S bývalým manželem máme na výchovu odlišné názory, takže když se děti vrací z víkendu u něj, dost těžko se mi obnovují dohody a podmínky v naší domácnosti, navíc bývalý muž si přes děti léčí své ego a svědomí, takže jim vše povolí, není důsledný a vyjadřuje se o našem manželství dost neuctivě. 

Poradíte mi co mám se sebou dělat, prosím Vás? Pokud je můj problém řešitelný na terapiich, nebudu proti, zatím však potřebuji nějakou jiskričku naděje, že mám ještě šanci být dobou mámou a spokojenou ženou. 

Děkuji, Vlaďka

Dobrý večer milá Natálie,

ráda bych Vás poprosila o Vaši cennou radu, která se týká mého partnera. Můj manžel ví, že nebyl plánované dítě, trpí komplexem po celý svůj život a na jeho životním optimismu nepřidala ani skutečnost, že ho jeho maminka celé dětství bila a jednou mu sdělila, že ho měla utopit, dokud měla možnost (v afektu, bylo mu šest let). Po narození našich dvou dcer se manžel začal více měnit, je náladový, výbušný, vzteklý, chce mít klid a děti musí být potichu, nekřičet. Vše u něho vede jen k jediné reakci a to ke vzteku - dcera brečí např. hodinu a on řve, nadává. Pak je na ně hodný, milý, pusinkuje je. Ke mě se chová chladně, žárlí, musí být po jeho, cítit, že je dominantní a hlavou rodiny. Pokud se ve mě za nějakou dobu nahromadí všechny potlačované emoce a k něčemu se vyjádřím, tak je oheň na střeše a vždy musí z debaty skončit jako vítěz a já jako poražená. Rozhoduje o domácnosti, co koupit nového do "jeho" bytu, když mi něco koupí, někam zaveze, tak mi vyčítá, že mu nejsem vděčná- děkuji mu vždy už předem, ale stejně mi vše začne předhazovat....

Vím, že jste chtěla krátký a stručný popis, ale u mého muže to nejde..:o( Je to s ním horší, nevím, jak na něho. Vím, že jeho negativní povaha souvisí s jeho dětstvím, neustále se lituje, proč se mu to stalo, proč je nemocný, stále se kontroluje, sleduje, dle sebe je pořád nemocný a vždy má vše horší než ostatní...Začínám mít pocit, že je čím dál více negativní a pesimistický a já nemám síly v takovém prostředí plnohodnotně žít a nechtěla bych, aby se vše přenášelo na děti, což se určitě děje, jelikož jsou, jako všechny děti, vnímavé a citlivé. Co jsem si zjistila z odborné literatury, tak můj manžel má silné karmické jméno Jan, nevím, jestli jeho chování může být zapříčiněno i tím.

Budu vám nesmírně vděčná za jakoukoliv radu, tip nebo vysvětlení, proč se manžel takto chová. Vím, že mi něco zrcadlí, ale přijde mi, že jsme jako den a noc. Já se snažím jít pozitivní cestou a on tou opačnou.

Předem mockrát děkuji, pokud se rozhodnete na můj dotaz odpovědět.

S pozdravem a přáním krásného večera, Martina

© 2016-2018 Deník Natálie Tothové

webdesign: 3wD web desing

FaceBook YouTube spokojena.zena@gmail.com