Deník Natálie Tothové

Dobrý den, Natálko, 
tak se Vám ozývám po dvou letech. Minule jsem Vám psala o muži, který právě odcházel od své ženy a sblížili jsme se. Pomáhala jsem mu urychlit rozvod, vypořádání majetku abychom už už mohli být spolu. Vy jste mě tenkrát varovala, abych za něj nic nedělala, že musí on sám, aby si to v sobě uzavřel a nevyčetl mi to. Myslela jsem si, že to mám pod kontrolou a když mu přeci pomáhám v nesnázích, že je to naopak dobré. Ale měla jste pravdu. Hned po půlroce začaly problémy. Začalo mi vadit, že za něj musím všechno dotahovat, byl jako malé děcko, já si připadala jako jeho máti, fakt děsné... No, a co byste řekla, jak to skončilo? Našel si jinou, stejnou jako já. Ta mu totiž nyní pomáhá odpoutat se ode mne. Je mi až směšné jak se mi to všechno zrcadlí. Hodně jsem na tom pochopila. Odchod Leoše sice bolí, ale na druhou stranu vím, že nemá koule a že by to bylo jen pro zlost. Musí nejprve dospět. 
Sedím si tak u sebe doma v obýváku, dívám se na fotky mých mužů a říkám si "děvče, je ti 48 let, co bude následovat teď? To přeci ještě nemůže být konec!"

Tak Vám píši, že jsem moc ráda, že jsem Vás poznala, i když zatím jen tak přes vaši zeď. A chci se k Vám objednat na terapie, prosím o informace. Děkuji za Vaši laskavost. S pozdravem Míra.

© 2016-2018 Deník Natálie Tothové

webdesign: 3wD web desing

FaceBook YouTube spokojena.zena@gmail.com