Deník Natálie Tothové

Milá Natálko,
ráda bych se s Tebou podělila o zážitek z Tréninku Emoční zralosti, konkrétně ze zadání *kolektivního vědomí MATKA - DÍTĚ - LÉKAŘ*
...Začínala jsem v pozici MATKY a když vše začalo byla jsem jako přibitá k zemi neschopna ničeho. Naprosto mě ovládala síla, která šla ze strany lékařů a nebyla jsem schopna ničeho. Stála jsem na místě, zírala na lékaře a bolelo mě u srdce, protože jsem slyšela naříkat a volat děti. V okamžiku, kdy jsem si uvědomila, že my matky jsme velmi silné a dokážeme cokoliv, co chceme a dovolila si to říct nahlas, pustilo mě to k dětem. Poklekla jsem, utěšovala je a prosila o odpuštění, že se necháváme my matky tak ovlivnit lékaři. Potom mi jedno dítě řeko: "Mami, odpusť sama sobě." Tolik jsem plakala. Nakonec jsem pomáhala dalším dětem na svět a viděla, jak se bojí, přijít do rukou lékaře, že opravdu potřebují cítiti a vnímat mámu a že jsou v bezpečí.

Jako DÍTĚ jsem se zlobila na matky, které tam řešily lékaře a úplně na nás zapomněly. Také mi vadil hluk, který šel ze strany lékařů. Nakonec mě jedna maminka přivítala na svět ve své náruči a já byla tak šťastná.

No a nakonec jako LÉKAŘ jsem křičela na matky takové hnusy. Vnímala jsem je jako kusy, jako práci, jako že mě zdržují a obtěžují. Potom to ustalo a já šla před matky pokleknout, protože jsem si uvědomila jejich sílu a zjistila, že lékaři se vlastně síly matek obávají a uvádí je do nejistoty. A potom jsem šla mezi matky a děti a obcházela to a respektovala intimní prostor, mezi matkou a dítětem, bylo to tak krásné a posvátné. Jen jsem se ptala jestli něco nepotřebují a nechala je být. Jedna maminka mi dokonce poděkovala a přála si víc takových vědomějších a citlivějších lékařů. Zaplavil mě obrovský pocit vděku a smíření.

Celý trénink se mi točil kolem tématu mateřství, vztah matka - dítě. V kruhu jsem několikrát hrála dítě a řešila s maminkami náš vztah. Měla jsem možnost pohlédnout na každodenní pochyby maminek dětskýma očima. Týden předtím jsem si u Jana nechala odblokovat program Jsem špatná matka a na tréninku se to krásně dočistilo.

Můj poznatek z toho všeho je, že dětem stačí stoprocentní pozornost v přítomném okamžiku, když si o ní řeknou. Že děti potřebují volnost a naši důvěru, že určité věci zvládnou sami. Ne abychom jim neustále stály za zadkem a dělaly jim bodyguardy A nejdůležitější, potřebují naši bezpodmínečnou lásku.

My matky na sebe klademe velmi vysoké a někdy až nereálné nároky. Myslím, že je důležité, aby si každá žena/matka uvědomila svoji sílu a začala s ní pracovat. My ženy/matky totiž dokážeme všechno, když budeme chtít. Jde jen o to, zamyslet se nad prioritami, co je opravdu důležité.

Natálko dnes a denně děkuji za techniky, které si nám během Cyklu terapií předala. Žije se mi mnohem lépe, jsem si mnohem jistější, a když se dějí nějaké kalamity, okamžitě vím, zda si mám jít zadýchat, zabouchat do polštáře nebo si odpustit.

Upřímně a ze srdce Ti děkuji za vše co děláš.
Přeji Ti krásné léto a těším se na další setkání.

S úctou a láskou Šárka

© 2016-2018 Deník Natálie Tothové

webdesign: 3wD web desing

FaceBook YouTube spokojena.zena@gmail.com