Deník Natálie Tothové

Ahoj Natálko,
dovolím si překročit jednu z mých hranic a otevřít část mého světa a sdílet zážitky a prožitky z Duše vztahu.
Natálko chtěl bych Tě požádat, zda-li by si mé velké poděkování poslala Oksi, Barče i dívce bojující s muži. Skrze ně i skrze ostatní odvážné a vnímající ženy, jsem došel novému poznání.

Vstoupením do kolektivního vědomí mužů a světa žen a otevřené sdílení, mě utvrzuje, že vidění reality jednotlivci je jejich Májou, iluzí, jejich nevědomou realitou a dotýká se přímo stavu duše toho, kdo sdílí.

... prošel jsem řadou vizualizaci, jejich obrazy nebyly emotivni. Ukazovaly prostor, tunely sloupy vírů světla i hmotu drásanou neviditelnými drápy. Vše ve velkoleposti a úctě přijetí,.... nepotřebuji mluvit, aby došlo k manifestaci změny... a i ta dorazila a to v rozmanitosti hlasů v dálce, v mlze, za oponou... Byla to láska, prosby, potřeby, Jednota i odloučení, vášeň, milování i sex, ponížení, bolest, obviňování, vyjadřování násilí a náhlý vše ustrnující výkřik (děkuji Barčo pomohla jsi uvolnit něco, co čekalo u mnoha žen a skrze Tebe se v nich také uvolnilo, vím to , děkuji i Tobě Natálko, že i skrze Tvé terapie jsem tyto stavy znal) ...
... v Té době začala klíčit ženská síla (děkuji Oksi) a také sílil projev hněvu a zloby vůči mužům,... těmto ženám patřila má nevyřčená slova, "projevte alespoň v malé míře pokoru a úctu", v té době se ze mě stala hráz která vše vstřebá a nic nepropustí a ochrání vše za mnou, ... a ženská síla rostla ... mnohé z žen vykročili obměkčit srdce mužů, a skrze sebe projevovali mnohé - upřímnou lásku i potřebu jemnosti, pochopení a odpuštění, ... a ženský boj a nenávist se odvrátila od mužů a byl konfrontován se silou žen ... A co já ? ... Byl jsem skálou pohlcující a vstřebávající Sílu, která přicházela ... rostla ve mě a zvyšovala fyzickou vibraci a pozvedávala... Byl jsem sám, v sobě, se zavřenýma očima, jen existující, ale povyšován skrze slova žen sjednocených v mantře ... jednotlivé ženy byly pro mě zrnkem písku v poušti, i ty které se pokoušely být v mé blízkosti. Byl jsem skála uprostřed větrné pouště, skála posilovaná samotnou Jednotou ... a pak se mé chladné ruky dotkla jiná ruka a ... držela mě ... v té době mé ego určilo směr a skála byla neoblomná ... trvalo to snad věčnost ... a ruka pomalu odcházela ... něco mě přinutilo otevřít oči a pohlédnout na tu Bytost, ztělesnění ženství ve své podstatě ... v ten okamžik se skála zhroutila, na kolena ... objala ji, a vydala mnoho mnoho citu, slz i pochopeni.... jen jediná žena na tomto světě mohla mít takový vliv ~ moje Adélka, miluji Tě lásko,... jen dotykem její ruky, otevřením očí a prozřením ... a pak zazněl zvuk, který vše ukončil .... a uvědomil jsem si, že se ve své čistotě zhmotnila má cesta s Adélkou z kabaly: "Oddanost" a mé srdce bylo klidné plné lásky a citu..

Natálko velmi děkuji za tuto zkušenost i to jak rozvýjíš způsob i cestu sebepoznání ženského (a mužského) pokolení.

S láskou a úctou Hubert
Ps: ...některé z mých poznání směřující k ženám:

- ženy, neléčete muže, léčete ženy, zemi a duše ... skrze ně a Vás budou muži vyléčeni

- ženy, ve Vás je rozmanitost, muži hledají jednotu a stálost, spojte se v jednotu. Ve Vaší ženské síle se mění svět skrze činy mužů

- ženy, nebojujte s muži, zatvrzujete je a posilujete ve hmotné síle. Ta je schopna zahubit i sama sebe. Boj je doména mužů k "ochraně" jejich okolí a ega

© 2016-2018 Deník Natálie Tothové

webdesign: 3wD web desing

FaceBook YouTube spokojena.zena@gmail.com