Deník Natálie Tothové

Drahá Natálie, my chlapi máme z některých věcí mnohem větší obavy, než Vy, náš  protějšek :-)

Věděl jsem, že když se dokopu jít na terapie, začnou se dít věci, a musel jsem si přiznat, že jsem se vážně bál toho, co by mohlo přijít a co by pak mohlo být jinak. Tenkrát jsi mi napsala, že "strach je přirozená obranná funkce těla a mysli, a je  důležité strachu nepodlehnout". Tak jsem se s tím popral :) Už v průběhu terapií jsem pochopil hned několik věcí. Tak třeba to, že moje máma, která je alkoholička,  zapíjí vlastní pocit nemilovanosti z dětství. Že to se mnou vůbec nesouvisí! Úleva, děkuji. Poprvé jsem prožil, jaký je rozdíl mezi soucitem a lítostí, Natálie. Pak jsem pochopil, že mé chronické vymlouvání se stále na něco je jen ukazatelem mého strachu ze života. A nebo že "můj" perfekcionismus je jen moje snaha na sebe upozornit, být lepším nebo spíše dokonalejším hlavně pro moji opilou mámu, protože jsem se cítil nepřijatej. Dovolil jsem si vypustit pláč, jako nikdy před tím a vypadá to, že za ta léta, co jsem v sobě pláč potlačoval, to ted' chtělo ven. Cítím se asi o 1000kg lehčí a dokonce i nějak zdravější. Už chápu pojem psychosomatika o které jsi mluvila. Jsem Ti taky vděčný, že jsi mi pomohla v terapii projít procesem odpuštění si. Našel jsem taky cestu ke svému otci. Myslel jsem si, že on je zodpovědný za to, že máma pije, ale bez předsudků a domněnek jsem za ním jel a pozval jsem ho na pívo. Popovídali jsme si o všem a ani on se neubránil slzám. Celý život mi chyběl mužský vzor a já jej nyní objevil v mém otci, mám štěstí. Od mámy odešel, protože jí neuměl pomoci, přestože se o to mnohokrát snažil. V domácnosti byl ženou i mužem můj táta, protože když měla máma své své špatné období, byla stále v lihu. Až pak jednou prostě odešel. Odešel od mámy, neodešel ode mně. Dozvěděl jsem se, že o mě bojoval, a když to u soudu nevyšlo, přál si, abych k němu našel cestu v dospělosti a to jsi mi řekla i Ty, Natálie. Je až neuvěřitelné, jak nám nebesa posílají důležité informace skrze, dalo by se říct, cizí lidi v pravý čas. Jenže po tom, co jsme na terapii prožili pro nikoho z nás už nejsi cizí, Natali. Máme Tě rádi.

Uvidíme se ještě na Tvých akcích, zdravím z Ruska. Mikeš

© 2016-2018 Deník Natálie Tothové

webdesign: 3wD web desing

FaceBook YouTube spokojena.zena@gmail.com